Aby se řidič stal dobrým řidičem, potřebuje získávat zkušenosti. Na silnici, pokud se jezdí rozumně nebo s nepřiměřenými obavami, nemusí za celá léta získat zkušenost například se smykem či problematickým dobrzděním. Potom jednou nastane situace, kdy takový okamžik přijde nečekaně a bývá z toho přinejmenším problém, většinou ohrožení bezpečnosti. S parkováním, nebo průjezdem zúžených prostor, zvlášť při jízdě vzad, má problémy mnoho řidičů. Výzkumy a poznatky z parkovišť super a hypermarketů ukazují, že 32% řidičů nedokáže s vozidlem zacouvat do mezery mezi parkujícími vozidly napoprvé. O chybách při manévrování s vozidlem svědčí také 43% poškozených nárazníků u osobních vozidel (rýhy na vnějších obloucích nárazníků). I tyto chyby mohou často vést k ohrožení bezpečnosti.

Výcvik v autoškolách se většinou odbývá bez výcviku při řešení kritických situací. Není organizován nácvik reakce řidiče při jízdě na kluzkém povrchu, při řešení nečekaných situací a tyto situace nejsou vyvolávány. Zkušenosti ukazují, že absolventi autoškol teorii jízdy s vozidlem znají, ale chybí jim praktické návyky.

Ze statistiky Policie České republiky (www.mvcr.cz) vyplývá, že mezi deseti nejčastějšími příčinami nehod jsou nezvládnutí řízení vozidla a nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. Při nepřizpůsobení rychlosti často nejde o úmysl, ale o nedostatek zkušeností a schopností vyhodnotit stav vozovky a odhadnout vhodnou rychlost.

Nácvik správného řešení možných kritických situací, které by bez nácviku vedly ke vzniku dopravní nehody v silničním provozu, lze přitom snadno simulovat na bezpečných plochách. Existují sice autodromy, kde se učí tyto situace zvládat, ale kdo se tam dostane a jak často. Přitom různé autokluby pořádají v tomto smyslu akce, kterých se může každý zúčastnit několikrát do roka, jen vědět kam se vydat (viz kalendář na naší stránce www.autoslalom.info). Jedná se o jízdy zručnosti, autoslalomy, sprint-stopy a v poslední době i akce na krátkých okruzích (Sosnová, Vysoké Mýto, Písek, Hradec Králové).

V jízdách zručnosti jde především o přesnost průjezdu v přiměřeném čase, cvičí se odhad vnějších rozměrů vozidla, manévrovací schopnosti. U autoslalomu jde opět o přesnost a čas, cvičí se orientace a reakce, odhad rychlosti, povrchu, volba optimální stopy, ale již také smyky, buď vyvolané nebo nečekané. U sprint-stopu jde o odhad brzdné dráhy v závislosti na rychlosti vozidla a povrchu. Na krátkých okruzích lze získat stejné návyky jako u autoslalomu, ale v podmínkách jako na silnici. Jsou vhodné pro nácvik rychlé a bezpečné jízdy v zatáčkách. U všech disciplin jde současně o nácvik správné manipulace s ovládacími prvky vozidla.

Skutečnost, že se tyto akce pořádají celý rok a za každého počasí, stávají se často „školou smyku“. Při těchto akcích se většinou měří čas průjezdu, každý se může porovnat s ostatními a usoudit kde se zlepšit. Máme zkušenost, že pokud se udělá akce s poradním instruktorem na místě spolujezdce bez měření času průjezdu, bývá to většinou poslední akce navštívená tímto účastníkem. Měření času více vtáhne do děje. Přínosem je i sledování ostatních účastníků, i ze strany pouhých diváků, jak se nechá projíždět vyznačená trať. Ti motoristé, kterým již takové trénování nestačí, mohou přejít k motoristickým sportům, např. autoslalom, automobilové soutěže nebo okruhové závody.